Kostel Prozřetelnosti Boží v Bielsku-Białé je jedním z nejkrásnějších příkladů pozdně, resp. novobarokní architektury v jižním Polsku. Postaven byl v 2. polovině 18. století, nicméně celou řadu prvků dostal během četných přestaveb v 19. století. Pozornost přitahuje elegantní průčelí se dvěma věžemi. V samotném chrámu se dochovala pěkná rokoková kazatelna ve tvaru lodi a mobiliář pocházející hlavně z 19. století.
Když na počátku 18. století financoval kupec Baltazar Damek stavbu kaple Prozřetelnosti Boží na místě, kde jen zázrakem unikl smrti z rukou švédského žoldnéře, byla Biała ještě vesnicí sousedící přes stejnojmennou řeku s dynamicky se vyvíjejícím městem Bielsko. Po pár letech převzali správu kaple jezuité, kteří ve městě Biała (městských práv nabyla v roce 1723) vedli katolické misie. Zanedlouho se řeholníci rozhodli vystavět větší chrám. Nový kostel vyrůstal mezi lety 1760–1769, autorem projektu byl Jan Józef Polaczek a staviteli Gottfried Beger a Jan Fieber. Stavbu hojně financoval lipnický starosta Henryk Bruehl. Až do roku 1773, kdy byl jezuitský řád zrušen, byl kostel zasvěcen sv. Ignáci z Loyoly, poté obdržel patrocinium Prozřetelnosti Boží.
Původně měl chrám krátkou loď a dvě nevysoké věže. V polovině 19. století byla loď prodloužena a byly dostavěny presbytář a ochozy. V letech 1886–1887 pak pod vedením architekta Emanuela Rosta došlo k proměně průčelí, zvýšení věží, mezi které byly zavěšeny věžní hodiny. Kostel díky tomu získal elegantní vzhled v novobarokním rakouském slohu. Interiér chrámu je vybaven jednotnou barokní výzdobou, v níž jsou patrné slezsko-moravské vlivy. Po vkročení do kostela uchvátí příchozího symetrické rozložení: kazatelna ve tvaru lodi a křtitelnice, za níž ve zdi je coby její součást basreliéf Ježíšova křtu v Jordánu v doprovodu celé řady postav. Zbytek mobiliáře pochází převážně z 19. století. Na nápaditém hlavním oltáři se skví obraz Zázračného rozmnožení chlebů, nad jehož postavami je umístěno oko Boží Prozřetelnosti. Nad obrazem je pak nápis Deus providebit čili Bůh vidí. Zaznamenání hodná jsou i jednotlivá zastavení křížové cesty, jejichž autorem byl slovenský malíř Petr Bohun. Varhany vyrobila firma bratří Riegrů.