Zámek v Pszczyně (Pština), jehož počátky sahají možná až do 11. století, je v současné době barokní rezidencí. Její tvar je výsledkem mnoha přestaveb prováděných v dalších stoletích. Tento objekt je jednou ze vzácnějších památek tohoto druhu v Polsku, k čemuž přispívá mimo jiné dochované originální vybavení interiérů. Od poválečných let se na zámku nachází muzeum s několika zajímavými sbírkami – mj. militarií a miniatur.
Turisté před zámkem fot. slaskie.travel T.Gębuś
CO STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU
Pszczynu (Pština) si lidé vybavují především v souvislosti s honosným zámkem. Zámek v Pszczyně prezentuje především bohaté zámecké interiéry s vybavením a předměty ze sbírek Hochbergů. A co je důležité – na zámku se dochovalo až 80% vybavení interiérů z přelomu 19. a 20. století.
fot. slaskie.travel T.Gębuś
9. května 2001 byl v jedné ze zámeckých místností otevřen Salon miniatur a 12. května 2009 v gotických sklepech - Zbrojnice.
Původní hrad v Pszczyně (Pština) byl vybudován pravděpodobně v 11. nebo 12. století piastovskými knížaty. Po určitou dobu bylo zdejší území součástí Malopolska a od roku 1178 se v důsledku jeho darování krakovským knížetem Kazimírem II. Spravedlivým ratibořskému knížeti Měškovi I. Křivonohému stalo součástí Slezska. Když byl v roce 1327 další z ratibořských knížat Lešek přinucen složit lenní slib českému králi, pštinský region se ocitl ve sféře vlivů našich jižních sousedů. Počátek 15. století přináší první zmínky o existenci zděného objektu.
fot. slaskie.travel T.Gębuś
Po své svatbě v roce 1407 ratibořský kníže Jan II. Opavský hrad přiznal k doživotnímu užívání své choti Heleně, dceři litevského knížete Korybuta Dymitra. Z její iniciativy vznikla gotická stavba tvořící čtyřboký objekt s věžemi, valy a příkopem. Opevněný objekt se v roce 1433 ubránil útoku husitů. Po určitou dobu byl hrad ve vlastnictví těšínských knížat a následně (v prvních letech 16. století) rodu Turzo, uherských magnátů. V polovině 16. století zámek v Pszczyně koupil rod Promnitzů, v jejichž rukou byla usedlost po více než dvě století. Ve druhé polovině 16. století ji přestavěli v renesančním slohu, čímž vznikla trojpodlažní stavba na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku s charakteristickým nádvořím s křížovými chodbami. V roce 1679 stavbu značně poškodil požár, který sežehnul severní křídlo a věž. Zanedlouho poté byla provedena rekonstrukce.
fot. slaskie.travel T.Gębuś
Zámek v Pszczyně byl několikrát přestavěn rovněž ve 30. letech 18. století, kdy získal barokní a zámecký ráz. Tyto práce byly částečně pozastaveny v důsledku dalšího požáru. V letech 1765–1846 majiteli zámku byla knížata Anhalt-Cöthen-Pless, která zde vybudovala další stavby, zatímco po nich se zámek dostal do vlastnictví knížat Hochbergů ze zámku Książ. První držitel zámku z tohoto rodu, Hans Heinrich X., obdržel v roce 1850 od pruského krále Fridricha Viléma IV. titul pštinského knížete, který se stal dědičným titulem.
fot. slaskie.travel T.Gębuś
Jeho syn Hans Heinrich XI., který zde panoval nejdéle, zámek značně rozšířil. Právě jemu vděčíme za současnou podobu objektu navazující na francouzskou architekturu 17. století. Za jeho dob na zámek přijížděly důležité osobnosti, a to včetně německého císaře. V roce 1907, po otcově smrti, zdejší statky převzal Hans Henirich XV. Jeho chotí byla Angličanka Marie Tereza Olivie Cornwallis-West, které se říkalo Daisy a která byla považována za jednu z nejkrásnějších žen své doby. Během 1. světové války se na zámku nacházelo velitelství německé armády a bydlel zde rovněž samotný císař Vilém II. Po válce a obnovení polského státu Zámek v Pszczyně i nadále patřil Hochbergům. Pozitivně se do dějin Polska zapsal poslední z majitelů (od roku 1938) Hans Heinrich XVII., který přijal polské občanství a bojoval v polské armádě na Západě. Rezidence šťastně přežila 2. světovou válku a nebyla zničena německými ani sovětskými vojsky, v souvislosti s čímž zde bylo již v roce 1946 zřízeno muzeum, které dnes nese název Zámecké muzeum v Pszczyně (Zámek v Pštině).