Kozy jsou velkou vesnicí v okrese Bielsko na úpatí Malých Beskyd a současně jsou z hlediska počtu obyvatel největší vesnicí v Polsku. Čítá téměř 12 tisíc obyvatel, čili více nežli některá města. Zdejší zámeček pocházející pravděpodobně z 18. století je v současné době novoklasicistní stavbou, jejíž dnešní podoba je výsledkem přestaveb provedených v 19. století. Zámeček stojí uprostřed parku.
Vesnice Kozy patřila postupně několika rodům. V 18. století patřila rodu Jordanů, kteří byli pány vesnice do zhruba poloviny 19. století. V jejich dobách v Kozech vzniklo mnoho zděných objektů, mj. zámecká zástavba, krčma a několik obytných budov pro služebnictvo zámečku. Jordanové zdejší majetek prodali bohatému kupci Karlu Humborgovi. Později kolem přelomu 19. a 20. století statky v Kozech zdědili Czeczové, kteří je vlastnili do 2. světové války, když byli vyhnáni Němci. Před samotným propuknutím války v roce 1939 majitelé zámečku ukryli hodnotnou knihovnu a cenné předměty – bohužel je nacisté našli. Hlavní těleso zámečku s novoklasicistní architekturou a charakteristickým rizalitem (v němž se v minulosti nacházel taneční sál) stojí uprostřed parku. Roste zde platan, který je podle mnoha zdrojů nejstarším představitelem tohoto druhu v Polsku. Vedle zámečku se rovněž nachází zástavba ovčárny ze 17. století, krytá šindelovou střechou (po rekonstrukci by tu měla být restaurace), a dvě přístavby z počátku 18. století (v současné době se v nich nacházejí byty). Svědkem historie zámečku byl od meziválečných let do 70. let místní známý aktivista a milovník historie Adolf Zuber (1911-1971). Pracoval jako účetní panství Czeczů a po své svatbě v roce 1935 obdržel v zámecké zástavbě pokoj s kuchyní. Když Němci v roce 1939 vyhodili rodinu Czeczů, Zuber spolu s jinými pracovníky zůstal ve své funkci (avšak navzdory přemlouvání nepodepsal volksliste). Krátce po válce byl rovněž dočasným správcem majetku a poté několik let plnil povinnosti účetního na zemědělské škole zřízené na zámečku, a v jiných institucích. V 50. letech se pan Zuber stal milovníkem lokální historie a začal shromažďovat místní památky. V té době také pořídil fotodokumentaci zdejšího zámečku. Historické sbírky, které vznikly především jeho zásluhou, jsou v současné době na expozici v Historickém památníku nesoucím jeho jméno, který sídlí v budově obecní knihovny.