Czaniec v Malých Beskydech je známý přehradou na řece Soła, historickým zámečkem a kostelem, a také skutečností, že odtud pocházeli předkové Karla Wojtyły – papeže Jana Pavla II. Málokdo však ví, že v této obci je neobvyklá technická památka – bývala továrna na lepenku, která využívala jednu z mála na světě dochovaných Girardových turbín. V současné době je z továrny malá vodní elektrárna, která nadále využívá tuto funčkní unikátní turbínu.
Czaniec je krásně situovaná vesnice v údolí Soły – v místě, kde již řeka opouští kopce Malých Beskyd a tvoří malebný průlom. Tato část údolí byla před léty využita k výstavbě přehrad na Porąbce a – v pozdějších letech – v Czańci. Ve vesnici se nachází několik zajímavých památek – mj. pevnostní zámeček a farní kostel. Papež Jan Pavel II. vzpomínal na Czaniec jako na rodiště svého dědečka.
V centru vesnice, severně od farního kostela, stojí nad úzkou říčkou zajímavé, cihlové stavby. Jedná se o malou vodní elektrárnu, která má ve svých útrobách ukrytou významnou technickou památku. Historie tohoto průmyslového závodu sahá do první poloviny 19. století. V tehdejší době patřil Czaniec živeckým Habsburkům. Podnikaví majitelé zde založili lihovar, pivovar a nejmodernější, tak zvaný americký mlýn v Haliči, který mlel přibližně 20 tisíc bušlů obilí ročně. V krátké době byl však přestavěn na továrnu papíru. V roce 1888 výrobnu koupila rodina Fijałkowských, která vlastnila papírnu v Bielsku (Bílsko), jejíž zástavba se dochovala do dnešního dne, obdobně jako novobarokní zámek Alfreda Fijałkowského, který stojí v ul. Ratuszowa. Bílští podnikatelé zprovoznili v Czanci továrnu na lepenku. Tento závod pracoval dalších více jak 100 let. Pro potřeby závodu byla postavena cihlová budova strojovny, kde byly umístěny dvě vodní Girardovy turbíny, každá o výkonu 90 kW, které poháněly tovární stroje. Koncem 19. století podnik koupili Weissovi. Po 2. světové válce byl znárodněn. Začátkem 21. století noví, již soukromí majitelé strojovny zde zprovoznili malou vodní elektrárnu a jednu Girardovu turbínu nahradili moderní Kaplanovou turbínou. Stojí zde za zmínku, že tato stále funkční Girardova turbína je unikátní v celosvětovém měřítku. Jejím vynálezcem byl Philipp Girard, francouzský emigrant, který v první polovině 19. století pracoval v Polském království. Je proslulý zejména jako zakladatel lnářských závodů a dělnického sídliště u Varšavy, které pak získalo název Żyrardow. Byl také autorem mnoha průkopnických technických řešení. Již ve 20. letech 19. století v Polsku zprovoznil svou první sestavenou turbínu. Později si získaly uznání v celém světě.