Kostel sv. Jakuba Staršího ve Szczyrku je nejstarším sakrálním objektem v tomto městě – postaven byl mezi lety 1797–1800 u hlavní cesty vedoucí do Bielska. Jde o dřevěnou, srubovou stavbu obloženou šindelem. Věž je zakončena typickou jehlanovitou střechou nad zvonovým patrem. Vybavení interiéru chrámu je pozdně barokní a pochází v převážné míře ze zrušeného klášterního kostela premonstrátů v Nowém Sączi.
První osadníci se ve Szczyrku objevili již v 15. století, nicméně doložené zprávy o obyvatelích vsi pocházejí až ze 17. století. Po staletí patřili zdejší čtvrtláníci k farnosti sv. Šimona a Judy Tadeáše v Łodygowicích. O stavbě vlastního kostela se rozhodlo na konci 18. století. Kostel zasvěcený sv. Jakubovi Staršímu byl postaven v letech 1797–1800 na nevysokém pahorku poblíž hlavní cesty vedoucí do Bielska. Ještě předtím byl Szczyrk zvláštním dekretem povýšen na samostatnou farnost. Prvním jejím farářem se stal P. Wojciech Radoński. Kostel je orientovaný. Loď a oproti ní užší presbytář jsou ze dřeva, přičemž byla při jejich budování využita technika roubení. Věž je postavená na sloupové konstrukci, vsazeno na ni bylo zvonové patro chráněné jehlanovitou střechou. Vše je pokryto šindelem. Na vnější straně apsidy visí dřevěný rokokový kříž, před vchodem byly umístěny kamenné kropenky. Interiér je utvářen pozdně barokními prvky z premonstrátského kláštera v Nowém Sączi. Pokročilé baroko reprezentují taktéž tři oltáře – hlavní s plastikami sv. Jakuba, sv. Petra a sv. Stanislava Kostky, a boční – Božího Srdce a sv. Jana Nepomuckého. Ze stejného období pochází i dřevěná kazatelna. Oproti tomu zastavení křížové cesty mají původ v 19. století. V presbytáři pak najdeme kamennou křtitelnici. Na kruchtě (babinci, tj. tam, kde sedávaly ženy) visí olejotisk s vyobrazením danse macabre, tj. tance smrti. Polychromie je ze současnosti. Od roku 2011 je kostel sv. Jakuba diecézním poutním místem. Kostel leží na Stezce dřevěné architektury Slezského vojvodství.