Jan Josef Antonín hrabě Larisch von Mönnich byl mj. zemský hejtman na Těšínsku, dvorský maršálek a prezident zemské vlády, a také plnil funkci císařsko-královského komořího a tajného rady. V roce 1796 zakoupil malý měšťanský dům sousedící s jeho pozemkem. Větší rozloha pozemku mu umožnila vybudovat reprezentativní rezidenci. Budova na půdorysu ve tvaru písmene „L” byla postavena s využitím zbytků po dávném opevnění, což rezidenci dodalo dojem masivnosti. Hlavní fasáda se širokou bránou na ose měla barokně-klasicistní výzdobu. Rezidence byla přikryta mansardovou střechou se šindelem. Uvnitř, a především ve druhém patře zámku, byly přepychově zařízeny reprezentativní místnosti, jako například „Čínská pracovna“ v orientálním stylu či taneční „Egyptský sál“ s malířskou výzdobou představující krajiny s motivy antické architektury, které byly členěny egyptskými sloupy. Uvnitř se nacházela rovněž kamna v klasicistním a eklektickém slohu. Ze severní strany s objektem sousedila menší zahrada ve francouzském stylu. Období největší slávy zámek prožíval v dobách napoleonských válek, kdy se Cieszyn po drtivé porážce rakouských vojsk na několik měsíců stal přechodným hlavním městem rakouské monarchie. V prosinci téhož roku zde císař František I. hostil své spojence - mj. cara Aleksandra I. V roce 1831 Larischové zámek prodali hraběti Filipu Ludvíku Saint Genois d’Anneaucourtovi. Z jeho iniciativy bylo o několik let později postaveno třetí křídlo budovy podle projektu Josefa Kornhäusela, v důsledku čehož budova získala tvar písmena „U”. Nacházely se zde stáje a nad nimi další taneční „Římský sál“. Po roce 1840 patřil zámek rodu Demlů, který jej v roce 1918 prodal městu. V roce 1931 zde bylo otevřeno Městské muzeum. K muzejním sbírkám byla připojena i sbírka kněze Leopolda Jana Szersznika, který v roce 1802 založil, v této části Evropy nejstarší, veřejnosti otevřené muzeum, a také po sobě zanechal obrovskou sbírku knih. V roce 1942 zámek poškodil požár. Léta zanedbání v dobách PLR (Polské lidové republiky) přispěla k dočasnému uzavření expozice – v roce 1983. Dnes se zde nachází stálá výstava Muzea Těšínského Slezska s názvem „Na pohraničí dějin a kultur“. Sbírky jsou věnovány především historii a kultuře šlechty, měšťanů a lidu na Těšínsku. Nachází se zde rovněž bohaté sbírky umění a uměleckého řemesla. Část expozice ilustruje význam habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie, které Těšínsku vládly z pozice těšínských knížat.